Příběhy

Jmenuji se Nela Csemerová je mi 23 let bydlím v Karlových Varech. Studovala jsem střední živnostenskou školu v Sokolově obor knihovnické informační systémy a služby.

Na úřad práce jsem se dostala skoro před dvěma lety když jsem ukončila brigádu v hotelu Thermál.

Do projektu Nestůj a pojď jsem se dostala v říjnu roku 2014 díky tomu, že mě na to upozornila slečna z Úřadu práce. Mohu říci, že jsem nesmírně ráda, že jsem do toho projektu vstoupila.

Projekt mi změnil život a hlavně jsem se toho dost naučila. Především jsem si vzala k srdci plno užitečných rad.

Projekt mi toho dal překvapivě moc. Naučil mě se lépe vyjadřovat při pohovoru, ujasnil mi moje pracovní práva, umožnil mi setkání s novými lidmi a tak dále. Je toho strašně moc.

Teď momentálně mám díky projektu Nestůj a pojď práci.Pracuji jako administrativní pracovnice pro Balneologický institut Karlovy Vary.

Jmenuji se Ondřej Skorka, pocházím z Karlových Varů, ale protože se ve Varech zrovna malovalo, tak jsem se narodil v nedalekém Ostrově. Po pěti letech základní školy jsem přestoupil na místní gymnázium, které mě dál nasměrovalo na vysokou školu. Avšak ideály odešly a já bohužel po roce zjistil, že obor lesnictví na ČZU v Praze nesplňuje má očekávání a že se ze mě spíš stává hospodský vágus a povaleč než řádný student vysoké školy nabitý znalostmi a dovednostmi. Také nešťastná událost v rodině mě vnitřně donutila se o své živobytí začít starat sám, nechat si platit bydlení a živobytí v Praze se pro mě jednoduše stalo nepřijatelným faktem. Jelikož jsem již od začátku střední školy na své potřeby vydělával na DPP a DPČ v místím hotelu Thermal jako přípravář akcí a výčepní, šel jsem se poohlédnout po práci tam. Celkem dva roky jsem zde působil na plný úvazek na víceméně stejné pozici, jen mi přibylo na starost skladové hospodářství a další přidružené činnosti. Personální oddělení v hotelu bylo také jedním z iniciátorů mého dalšího, nyní již distančního studia na ekonomické fakultě Západočeské univerzity v Plzni, oboru Podniková ekonomika a management, které trvá dodnes. Personální krize v hotelu eskalovala, mnoho mých přátel řady zaměstnanců opustilo a má rebelská povaha nesnesla dál nelidský přístup a způsob zacházení se zaměstnanci, tak jsem byl dohodou odejit a nastoupil na úřad práce.
Netrvalo dlouho a u rozhovoru u kávy s ředitelkou Mateřského centra, se kterou se známe několik let, mi bylo vyčteno, jaktože lidi jako já jsou bez práce a že by se zrovna takový člověk hodil na pozici koordinátora dobrovolnictví do dobrovolnického centra Vlaštovka, které spadá pod Mateřské centrum a mě ta myšlenka rozvíjet takovou smysluplnou činnost opravdu nadchla. Na doporučení ředitelky MC, která má s podobnými projekty zkušenosti, jsem se přihlásil do projektu „Nestůj a pojď!“ s tím, že by mi mohla být uhrazena potřebná rekvalifikace Management v dobrovolnictví a když se zadaří, tak i poskytnuta dotace na zřízení pozice koordinátora dobrovolníků, kterou víceméně ve svém volném čase vykonávala právě ředitelka MC. A ono se zadařilo.
Projekt jako takový tedy hodnotím za velice zdařilý, připomenul jsem si v něm zásady při psaní životopisu, poznatky o verbální/non verbální komunikaci se mi hodí při pohovorech s dobrovolníky dodnes, okoukal jsem od lektorů různé metody, jak vést práci ve skupině a i samotná činnost „před všemi“ ve skupině kolem 15 lidí mi trochu pomohla se posunout ven z rozpoložení, které má člověk, který není zrovna dvakrát ve své kůži z toho, že nemá pořádně práci a na živobytí to pytlíkuje jen různými krátkodobými brigádami.
Projekt mě tedy nasměroval tam, kam jsem chtěl, umožnil mi udělat si příslušnou rekvalifikaci a zprvu na dohodu, později na plný pracovní poměr, umožnil Mateřskému centru získat na mě doporučenku a nechat mě zaměstnat. Nyní působím jako koordinátor dobrovolnictví a se svou prací jsem spokojen. Nacházím ve své práci vnitřní uspokojení, protože dělám činnost, která má opravdu smysl a to je i mou hlavní motivací. Přeju jen i ostatním účastníkům, aby díky podobným projektům získali odhodlání a motivaci k tomu, aby ve svém životě něco změnili a začali dělat to, co je opravdu zajímá a baví.

Jmenuji se Jarda a pocházím z Moravy, studoval jsem Střední veterinu v Brně, následně Vysokou v Českých Budějovicích.

Po škole jsem si hledal práci – bohužel neúspešně, jelikož mě všude vyhodili z důvodu nedostatečné praxe či nedostatku pracovních míst. Proto jsem zvolil Úřad práce.

Do projektu Nestůj a pojď jsem se dostal na doporučení od Úřádu práce.

S projektem přišli noví lidé, zkušenosti a nabídky práce.

Projekt mi hlavně rozšířil obzory ve věcech týkajích se práce.

Díky projektu jsem nyní u jedné soukromé společnosti, nyní se zaškoluji na obchodního zástupce / internetového prodejce.